V každém případě je nutné okamžitě vyhledat veterinárního lékaře i při podezření na torzi žaludku. Rychlost zásahu je důležitá.

U veterináře je důležitý RTG s následnou dekompresí žaludku a stabilizací psa pomocí infůzních roztoků. Následuje umístění žaludku do správné polohy a zpravidla vyjmutí jeho obsahu. V některých případech dochází k nekrotickým změnám žaludku, která jsou při větším rozsahu příčinou utracení během zákroku.

Důsledkem dilatace je většinou nahromadění velkého množství plynu v žaludku. Jeho chemická analýza ukázala, že se jedná o spolykaný vzduch. V některých případech se torze vyskytuje bez předchozí dilatace. Protože je slezina vazivově spojena se žaludkem, může být také současně postižena. Zvětšení objemu žaludku je pro psa bolestivé, žaludek tlačí na své okolí, na bránici a následně i plíce.

Po zákroku je nutná minimálně několikahodinová hospitalizace, nejlépe 24-48 hodin. Pes musí minimálně 24 hodin dostávat veškeré tekutiny jen pomocí infuze. Pít malá množství vody smí obvykle až po 24 hodinách po operaci, jídlo nejdříve po 48 hodinách. První 3 dny se uvádí jako kritické.

U psa, který prodělal toto velmi závažné onemocnění , musíme věnovat jeho životosprávě doživotně zvýšenou pozornost.

Gastropexe - připevnění žaludku, se provádí u některých psů preventivně a ve většině případů při operaci torze, aby se snížila pravděpodobnost opakování problému. Takovéto preventivní omezení pohybu ale omezuje i přirozené pohyby žaludku a tím i jeho přirozenou funkci.

Rizikové faktory :

• velikost plemene
• hluboký a široký hrudník, který je u vlkodavů ceněn
• dědičná predispozice – skutečná dědičnost dosud neprokázána
• věk – s přibývajícím věkem nad 3 roky se u vlkodavů riziko zvyšuje
• hubení psi - tlustí jsou ale vystaveni jiným rizikům (cukrovka, oběhové a pohybové problémy...)
• povaha psa - vyrovnaní psi jsou vystaveni riziku méně než psi neurotičtí.
• častější výskyt je př. po hárání, po porodu...
• rychlost hltání potravy
• přejídání
• krmení jedné velké porce denně
• různé velikosti porcí
• pohyb po jídle
• voda vypitá hned po jídle ve větším množství
• 60% případů nastává mezi 18:00 a půlnocí

Pes má být krmen v klidu. Pokud byl vystaven nějaké zátěži, což může být i změna denního režimu, třeba výstava, náročný výlet, hlavně autem a podobně, měl by před krmením mít čas na zklidnění.

K preventivním opatření patří nepodávat ani dospělému psovi celý denní objem krmiva v jedné dávce. Granule je lépe podávat navlhčené, ale ne v kašovité formě. Krmivo v nádobě umístěné zhruba do výšky hrudníku. Po nakrmení je vhodný klid. Především by v žádném ohledu se neměly náhle měnit zavedené zvyklosti. Každý den by měla být krmená  přibližně stejně objemná porce ve stejnou dobu, (přidávat nebo ubírat postupně)

Riziko torze zvyšují prudké pohyby, chůze především ze schodů a jízda autem krátce po krmení.  Pes by se neměl nutit do sportovních výkonů ani vystavovat stresu.....v podstatě logický přístup u všech živočichů včetně člověka.

Příznaky :

1. neklid !! pes lehá a zase hned vstává, někdy se otáčí po břichu
2. slinění, nápinky na zvracení, zvracení slin nebo vypité vody
3. krátké mělké dýchání
4. důsledky šoku -  slabost, bledé dásně, nitkovitý puls, chladné končetiny a zpožděné naplnění vlásečnic (toto můžete ověřit tak, že přistisknete palec na dáseň a sledovat, za jak dlouho se barva vrátí do původní. Normálně to trvá cca 2 sec.)
5. zvětšení objemu břicha – vybouleniny na jedné nebo obou stranách za hrudníkem

V organismu se současně také odehrávají důsledky šoku z nedostatečné cirkulace krve, které ale vidět nemůžete - poškozování střevních buněk, následné vyplavování bakterií a toxinů do krevního řečiště, poškození a neschopnost filtrace ledvinových buněk, poškozování srdečních buněk a následná srdeční arytmie, srážení krve a ucpávání malých cév. Velmi rychle dochází k nekróze žaludeční stěny a následné endotoxikóze, nedostetčnému krvení a okysličení orgánů včetně centrálního nervového systému.

Jiná než chirurgická léčba nepřichází v úvahu.

Obecně se udává, že výsledky léčby torze žaludku se během posledních let výrazně zlepšily. Přesto asi 25% psů uhyne do 24 hod po zákroku zpravidla na následky šoku. Pokles úhynů z důvodů torze žaludku nebo na její následky po operaci je patrný i u irských vlkodavů u nás. Za celou dobu,  po kterou se vlkodavové v České republice chovají až do  konce roku 2014 je známá příčina úhynu u 1.012 jedinců (psi i feny). Z toho jich 77 (45/32) uhynulo na torzi žaludku nebo komplikace s ní spojené, což je 7,6%.  Ukazuje se, že na torzi uhynulo cca o 17% víc psů než fen (58,5%/41,5% z celkového počtu uhynuých na torzi)

Někteří se domnívají, že krmení průmyslově vyráběnou stravou zvyšuje riziko torze. Torze žaludku se vyskytovaly i dříve. Veterinární medicína má jiné možnosti a tak se daří více psů s tímto problémem zachránit. Bohužel ale ne všechny.

Důležitá je skladba stravy a dobrá kondice psa. I dostatečný přísun správných vitamínů a minerálů snižuje riziko torze. Je logické, že snáze může dojít k přetočení naplněného žaludku při pohybu.

Usuzuje se, že zvýšené riziko torze žaludku je u psů, kteří mají příznaky degenerace  páteře a artritidy především  v místě přechodu hrudní páteře v bederní.

Další úsudek na zvýšené riziko je u méně zatěžovaných psů, méně trénovaných a tedy s menší pružností páteře. (pevností, odolností).

K seznámení s touto problematikou nejlépe napomůže popsaná zkušenost konkrétního případu  torze žaludku u mladého vlkodava a film s příznaky.

Všechna preventivní opatření riziko pouze snižují, spolehlivá neexistují !!

Čerpáno ze zahraniční literatury, vlastních poznatků a zkušeností.

MVDr Zuzana Málková, Stanislav Hořt.

ilustrační video (youtube): https://www.youtube.com/watch?v=ZkDzSsQh5H8