Než to začne
Vše jste předem zvážili, počítáte s časem, prostorem, finanční náročností a vším co odchov štěňat velkého plemene obnáší.....

Vybrali jste pro svá budoucí štěňátka toho nejvhodnějšího otce a raději ještě nejméně jednoho náhradního pro všechny případy. Zvážili jste vhodnost spojení obou potencionálních rodičů z hlediska jejich původu, exteriéru, zdraví jejich i předků a jejich povah....

Před předpokládaným začátkem hárání fenu odčervěte a zkontrolujte, zda má platné očkování proti běžným chorobám (parvoviroza, psinkový komplex a vzteklina, případně i leptospiroza, coronaviroza a další nemoci, proti kterým necháváte fenku běžně očkovat), aby byla schopná předat štěňatům mateřské protilátky v dostatečné výši.

Majitele vybraných krycích psů, přestože jste samozřejmě předběžně domluveni, upozorněte na pravděpodobný začátek hárání a pak také na skutečný začátek, aby měli předem přibližnou informaci, kdy na krytí přijedete. Také se informujte jestli je pes v pořádku.

Krytí
Důležité je správně zvolit termín krytí. Obecně lze říci, že je fena svolná k páření 8. až 13. den od začátku hárání, ale může to být i později a naprosto vyjímečně dříve. Individualita hraje značnou roli. Na začátku hárání je výtok krvavý, otok přezky se postupně zvětšuje. Fena často a krátce močí, značkuje, někdy i několik dní předtím, než se objeví krvavý výtok. Je tedy správné fenku na vycházkách pečlivě sledovat, zejména v čase, kdy předpokládáte nástup hárání.

Přesnější termín ke krytí lze odhadnout sledováním barvy výtoku z pochvy feny. Doba, kdy krvavý výtok ustává a mění se na barvu tzv. „masové vody“, bývá považována za dobu nejvhodnější ke krytí. Současně ustupuje otok přezky. Fena v té době při zatlačení na kořen ocasu zůstává stát, mírně se ve hřbetě prohne a dává ocas na stranu. Toto jsou ale jen pomocné ukazatele, které správně zhodnotí zkušenější chovatel. Pokud si nevěříte v odhadu vhodného termínu nechte fenu vyšetřit veterinářem. Provede mikroskopické vyšetření stěru vaginální sliznice a případně i gynekologické vyšetření, při kterém může odhalit i případné anomálie v anatomickém utváření pohlavního aparátu feny. Ani tato vyšetření nejsou zcela přesná, ke spolehlivějšímu stanovení dne vhodného ke krytí je lépe nechat z krve stanovit hladinu progesteronu. Může se stát, že toto vyšetření bude třeba provést opakovaně, aby byl zjištěn nárůst hladiny progesteronu. Za dobu nejvhodnější ke krytí se považuje doba vrcholné říje, krátce po ovulaci, kdy hladina progesteronu je 8-16 mikrogramů/litr, což vám vysvětlí váš veterinář a doporučí také optimální den krytí.

Obvyklé je, že jezdí fena ke psovi, i když to tak nemusí být vždy. Ke krytí by majitel psa měl vybrat klidný, nejlépe oplocený prostor. Zejména v horkých letních měsících je správné krýt v podvečerních hodinách nebo velmi brzy ráno. Oba, pes i fena, by neměli být před krytím nakrmeni. Dopřejte psovi i feně dostatek klidu, aby se seznámili a pohráli si. Jde o stadium předehry před krytím a dochází k vzájemné stimulaci sexuálních reflexů. Vhodnější je, když nezkušenou fenu prvničku kryje již zkušenější pes a naopak, ale není to podmínkou ani zárukou úspěšnosti a ani to není vždy možné. Někdy je fena prvnička nervózní, ustupuje a nebo se po psovi ohání. Pak je na místě ji přidržet za obojek. Pes fenu olizuje za ušima a na přezce, obvykle na ni několikrát zkušebně naskočí a teprve pak dojde k zasunutí penisu a po několika kopulačních pohybech ke svázání. V té době je rozumné k oběma zvířatům přistoupit a podržet je na celou dobu po kterou budou svázáni, aby nedošlo k úrazu. Po svázání chvilku počkejte. Pes sundá přední nohy ze hřbetu feny a stoupne si vedle ní. Vy mu případně pomozte přehodit jednu zadní nohu přes hřbet feny tak, aby mohli stát po celou dobu svázání vedle sebe. V některých případech stojí pes a fena k sobě záděmi, což u vlkodavů není tak časté. Pokud jsou pes i fena zdraví a je optimální doba ke krytí, není žádná jiná manipulace potřebná ani žádoucí. Pokud něco není v pořádku, je stejně manipulace zbytečná a může být pro psa nebo fenu i nebezpečná. Pokud nemají zvířata správný pohlavní pud, neměla by být k chovu použita.

Po několika kopulačních pohybech dochází k rozšíření kavernózních těles a žaludu penisu psa a dojde ke svázání, které je důležité proto, aby se celá dávka spermatu dostala do pochvy a dále do dělohy. Svázání trvá obvykle 15 – 30 minut, ale může být i delší. V ojedinělých případech ke svázání nemusí dojít a fena přesto zabřezne, není to ale obvyklé. Po uskutečněném krytí je správné nechat fenu v klidném prostředí, které zná (třeba v autě kterým jste přijeli na krytí), aby si odpočinula, zklidnila se a aby spermie mohly pronikat k vajíčkům.

V některých případech majitel feny považuje za vhodné fenu nechat psem ještě tzv. překrýt. Aby toto mělo své opodstatnění, měl by mezi jednotlivými krytími být rozestup zhruba 48 hodin. Počet spermií při prvním krytí je nesrovnatelně vyšší než počet vajíček schopných oplození a spermie přežívají v pohlavním aparátu feny ještě 24 hodin i více po krytí.
Nakrytou fenu nevystavujeme pro ní nezvyklému stresu a jdeme s ní domů do známého prostředí. Není potřebná žádná zvláštní péče, změna obvyklého režimu ani zvláštní krmení. Fena má být krmena, nikoliv překrmována, kvalitní stravou, na kterou byla dosud zvyklá. Mějte také na paměti, že i po krytí probíhá říje dál a fena může být ještě několik dnů svolná k páření s jinými psy a oni také o ni jeví zájem. Fena tedy musí být ještě nějaký čas, obvykle 7-10 dní, držena odděleně od psů.

Nakrytí a počátek březosti ovlivňuje zpravidla chování feny. Fena potřebuje kontakt se svým majitelem, dochází ke změně chování a fena bývá většinou mazlivější a v některých případech i ospalejší. Klidná fena může začít projevovat zvýšenou dráždivost a feny temperamentnější se většinou zklidní.

Kolem 25. dne po krytí je možné ultrazvukem nechat vyšetřit, jestli fena zabřezla. Počet štěňat určených ultrazvukem je pouze orientační, ale na stanovení březosti se můžete ve většině případů spolehnout. Odhadování počtu štěňat podle velikosti břicha feny je velmi nespolehlivé. Mohutné feny mohou mít větší počet štěňat v děložních rozích, tedy hned za rozšířeným hrudníkem, a jen malý počet štěňat v děložním těle. Štěňata mohou být malá, ale vrh početný nebo naopak málopočetný s velkými štěňaty.

Do poloviny březosti by fena měla být krmena kvalitní krmnou směsí pro dospělé psy velkých plemen a v druhé polovině březosti by mělo dojít ke změně v krmení. Je vhodné přejít na krmivo stejné značky, ale pro březí a kojící feny. U většiny značek je to shodný druh jako pro štěňata. V polovině březosti se také velmi často stává, že fena přechodně odmítá krmivo. Po několika dnech se ale obvykle velmi dobře rozežere. U některých fen je možná jistá vybíravost v krmivu, například přijímá ráda takové krmení, které celý život odmítala. Pokud fena dobře žere, je krmena kvalitní a kompletní stravou a je v dobré kondici, není nutné přidávat žádné další vitaminové a minerální doplňky.
Se zvětšujícím se objemem břicha (podle růstu a počtu plodů) je fenu potřeba krmit častěji menšími dávkami, aby během dne přijala potřebné množství. Fena bude také vyžadovat častější venčení.

Příprava na porod
V této době bychom měli začít připravovat porodní bednu. Umístíme ji na klidné místo, nejlépe do samostatné, dobře větratelné místnosti. Ideální je, pokud je z této místnosti možný přímý vstup do výběhu. To oceníme při porodu i při pozdějším odchovu štěňat. V bedně necháme fenu spát cca 14 dní před předpokládaným termínem porodu, aby si na prostředí zvykla.

Rozměry porodní bedny jsou orientační, tento tvar i základní rozměr (cca 2 x 1 m) se osvědčil a řada chovatelů podobný používá. Kolem stěn jsou umístěny tzv. lavičky, které do jisté míry chrání štěňata před zalehnutím fenou. Přední stěna je udělaná tak, aby se mohla postupně zasunovat prkna a stěna se tím zvyšovala nebo naopak snižovala až začnou štěňata bednu opouštět.


Výhodné je umístit do místnosti s porodní bednou i provizorní lůžko pro vás, protože byste měli mít fenu několik dní před předpokládaným porodem (cca 1 týden) a několik dní po porodu (cca 10-14 dní) takřka nepřetržitě pod kontrolou. Do konce březosti chodíme s fenou na pravidelné procházky, které případně zkracujeme a volíme nenáročný terén. Nedovolíme feně skákat.

Do porodní bedny je vhodné dát vyšší podložku (matraci, polystyrénovou desku...) a přes ní nastýláme deky a prostěradla, která se dají snadno měnit a prát. Těchto dek a prostěradel si připravíme větší zásobu, během porodu budeme muset několikrát porodní bednu převléknout a pod fenu dát čistý, suchý podklad. Je možné zakoupit i savé podložky, které se používají do nemocničních postelí. Vzhledem k velké spotřebě během porodu a v prvních dnech po něm považuji za lepší tyto podložky pak používat po několika dnech až pod štěňata.

S několikadenním předstihem před předpokládaným termínem porodu si připravíme i další pomůcky, abychom měli vše po ruce, protože je pravděpodobné, že během porodu nebude již na takové věci čas.

- dostatek menších hadříků nebo gázy na sušení štěňat. Velmi se osvědčily staré seprané ručníky a bavlněná trička, která dobře sají
- nůžky
- desinfekční prostředky na nástroje
- přípravek na ošetření pupečních pahýlů štěňat (desinfekce, stavění krvácení)
- nit na případné podvázání pupečního pahýlu
- malý pean na zaškrcení pupečních pahýlů
- různobarevné mašličky nebo háčkované bavlněné řetízky na označení štěňat
- tužku, poznámkový blok a hodinky
- váhu na štěňata
- baterku (porod probíhá nejčastěji v noci a fena chodí ven)
- telefonní číslo na veterinárního lékaře, se kterým jste v kontaktu
- košík nebo nastlaná krabice na odkládání štěňat
- termofor nebo plastové lahve, které v případě potřeby naplníme teplou vodou
- úklidové prostředky na vytření podlahy
- sušené mléko pro štěňata a kojenecká lahvička na krmení štěňat

Fena je březí cca 57-70 dní, nejvíce porodů vlkodavek v posledních letech probíhalo 61. den. Délka březosti je závislá na počtu štěňat, většinou čím méně štěňat, tím delší doba březosti.

Porod
Je možné, že fena nebude vaši pomoc potřebovat, ale i v takovém případě velmi pravděpodobně uvítá alespoň vaši přítomnost.
S blížícím se termínem porodu se začnou fence nalévat struky a objeví se první sekret mléčné žlázy, někdy i několik dní před porodem, ale u některých fen až během porodu. Zpravidla posledních několik dní před porodem povolí břišní svaly a tím viditelně sestoupí feně břicho. To je nejlépe patrné při pohledu shora. Pod hřbetem se v bocích fena jakoby propadne a břicho je nápadně zvětšené v dolních partiích. Pokud bude fena mít 1-2 štěňata, nemusí být zvětšení břicha vůbec patrné. Několik dní před porodem se také feně zvětšuje přezka, je edematózně prosáklá a vylučuje různě velké množství hlenů, mukozních sekterů sliznice poševní.

Termín porodu můžeme odhadovat i ze změny tělesné teploty. Pokud chcete použít tuto metodu, je nutné měřit teplotu několik dní před předpokládaným termínem porodu. Normální teplota je přibližně 38,5 °C Jestliže teplota klesla o 1-2 °C porod by měl nastat do 24 hodin, většinou ale dříve. Pokles bazální teploty je výsledkem hormonální změny, ztráty progesteronu před porodem. Jestliže porod nezačne do 24 hodin po poklesu teploty je vhodné nechat fenu vyšetřit veterinářem. V některých případech je pro záchranu štěňat nutný císařský řez.

Feně dopřáváme co nejvíc klidu a s prvními příznaky blížícího se porodu zamezíme přístup lidem a psům do porodní místnosti i výběhu, kam se bude fena chodit během porodu venčit. Nejraději je fena v přítomnosti člověka, ke kterému se chovala s největší příchylností v době březosti. Přítomni s vámi by měli být maximálně ještě 1 až 2 lidé, ke kterým má fena důvěru a kteří vás v případě potřeby zastoupí v asistenci při porodu.

Blížící se porod se zpravidla ohlásí neklidem feny. Fena zrychleně dýchá a frekvence dechu dosahuje vrcholu několik hodin před porodem. Fena opakovaně vstává a lehá, hrabe v porodní bedně a nebo i jinde na místě, které by si pravděpodobně vybrala k porodu sama a občas vydává i pískavé zvuky. Některé feny tímto upozorňují na blížící se porod i 24 hodin předem, zejména příliš citlivé feny a prvničky, některé jen velmi krátce, 1 – 2 hodiny. Fena se otáčí dozadu, snaží se si olizovat přezku a chce většinou často chodit ven. Často močí nebo jen přisedá, protože má pocit nucení na močení. Osvědčilo se fenu nechat a jen ji ven doprovázet, nenutit ji setrvávat vleže v porodní bedně. Po porodu prvního štěněte se fena většinou zklidní a již v porodní bedně zůstává ochotněji. Pokud půjdete s fenou ven , je vhodné sebou brát ručník, protože se často stává, že se štěně narodí venku a je potřeba ho rychle přenést domů a ošetřit.

U fen vlkodavů často nebývají zjevně příliš patrné stahy. Záleží na množství plodů. Čím početnější vrh, tím méně jsou stahy viditelné. Samozřejmě ale k děložním stahům dochází a také k otvírání děložního krčku. Zvyšuje se frekvence dechu i tepu. Prohlubující se kontrakce jsou důležité pro to, aby štěně zaujalo vhodnou polohu pro průchod pánví. Přítomnost plodu v pánevních porodních cestách způsobuje uvolnění oxytocinu. Děloha napomáhá vypuzení plodu a je potřebná její součinnost se stahy břišních svalů. K vypuzení plodu napomáhá také uvolnění pánevních vazů, pánevní spony a rozšíření děložního krčku. Fena namáhavě vstává a lehá, dochází k prasknutí plodových obalů (allantochorionu) a výtoku plodové vody z pochvy.

V pochvě se objevuje amnion, obal plodu, a dochází k vypuzení plodu, v některých případech za současného prasknutí amnionu. Po té se frekvence děložních stahů a námaha feny přechodně zmenšují a dochází k vypuzení placenty. V některých případech je potřeba feně pomoci štěně vytáhnout, pokud zůstane na půl jakoby zaklíněné v porodních cestách. Je lepší vzít štěně ho suchého měkkého hadříku, aby nám v prstech neklouzalo. Snažíme se táhnout opatrně za štěně právě v době, kdy fena sama zatlačí. Tah vedeme vždy směrem šikmo dolů, ve stejném sklonu jako je pánevní dno. Raději nedržíme štěně za nožičky nebo ocásek (při poloze zadní), ale vždy kolem celého tělíčka, abychom nožičky nepoškodili. Většina štěňat, cca 60%, se rodí v přední poloze, tedy hlavičkou napřed, ostatní v zadní poloze, zadními nožičkami napřed. Nepravidelné polohy bývají vyjímečné, ale pokud se vyskytnou, mohou zbrzdit pokračování porodu nebo ho i zastavit.

Dalším specifikem vlkodavek bývá relativně dlouhá doba trvání porodu. V závislosti na počtu štěňat porod může trvat 24 hodin nebo i déle. S pokračujícím porodem se intervaly mezi jednotlivými štěňaty prodlužují. Pokud dojde k nadměrnému prodlužování jednotlivých fází porodu, může dojít k úhynu štěněte a může dojít i k poškození zdravotního stavu feny. Zpočátku jsou pauzy mezi štěňaty krátké, cca 30-60 minut i méně, později mohou být i několika hodinové. Toto je velmi individuální. Důležité je sledovat chování feny. Po narození štěněte se fena obvykle zklidní a nervozita se může zvýšit opět před narozením dalšího štěněte. Ale není tomu tak ve všech případech. Stává se, že na feně není patrná žádná nervozita ani stahy břišní stěny a přesto se za fenou najednou objeví čerstvě narozené štěně.
Po narození každého štěněte zkontrolujte, zda štěně nekrvácí z pupečního pahýlu. Pokud fena překousla pupeční provazec sama, zpravidla krvácení nehrozí, přesto je správné konec pahýlu ošetřit roztokem, který pomáhá stavět krvácení a současně je desinfekční. Osvědčuje se přípravek Lotagen, Betadine případně případně stray Blood care.

Pokud se fena věnuje dosud předchozímu štěněti nebo nemá zájem čerstvě narozené štěně zbavit plodových obalů a ošetřit, musí zasáhnout chovatel a to velmi rychle. V oblasti týlu štěněte protrhnete plodové obaly (prostřihnete nůžkami nebo protrhnete nehtem), plodový obal ze štěněte stáhnete a oddělíte pupeční provazec. Ten je vhodné cca 2 cm od bříška štěněte napřed zaškrtit – peanem nebo podvázat hned pod bříškem. Pak pahýl odstřihnete, lépe odštípnete nehtem, jako kdyby fena drtila provazec zuby. Je to další pojistka proti krvácení, které je v případě ostrého oddělení (odstřižení nůžkami bez zaškrcení) pravděpodobnější. Štěně držíte celou dobu mírně šikmo hlavičkou dolů, co nejrychleji ho osušíte dobře sajícím hadříkem a zkontrolujete, zda dýchá. První nádechy mají delší pauzy. Dýchání můžete podpořit třením týlu štěněte. Zkontrolujete, zda štěně nevdechlo plodovou vodu případně čistým hadříkem nebo gázou vytřete štěněti tlamičku. Pokud štěně vdechlo malé množství plodové vody, objevují se zpravidla u nosních otvorů při dýchání bublinky a je možné zkusit plodovou vodu odsát a nebo vytřepat, ale to již vyžaduje trochu praxe a zručnosti. Štěně co nejdříve předáme feně k dalšímu ošetření. Pokud je štěně v pořádku a životné, snaží se hned dostat ke struku a sát mléko. Pití od prvních okamžiků je pro štěně důležité, přijímá tak protilátky, které ho chrání proti infekčním nemocem.

Pokud má fena zájem, umožníme jí sežrat několik placent, záleží na početnosti vrhu. I tím jsou podporovány další děložní stahy, tedy urychluje to porod dalších štěňat. Počítejte ale s tím, že pokud sežere fena příliš velké množství placent a nebo všechny, bude mít pravděpodobně průjem.

V průběhu porodu je možné osušená, napitá štěňata uložit do připraveného košíčku nebo krabice s nastlaným savým materiálem, kam vložíme elektrickou vyhřívací dečku, termofor nebo pet láhve naplněné teplou vodou, přes které přehodíme ručník. Stejně je ale možné štěňata nechat ležet u struků a fena bude pokračovat v porodu i když bude mít již několik přisátých pijících štěňat.

U každého štěněte si poznamenejte pohlaví, váhu a čas, kdy se narodilo. Nejčastější porodní váha je kolem 500 g, ale může být i 300 nebo 800 g a ne vždy to odpovídá početnosti vrhu. Čas se vám bude hodit pro hodnocení jak rychle porod pokračuje a jaké jsou intervaly mezi jednotlivými štěňaty. Pokud nastanou komplikace, jsou to informace, které bude váš veterinář potřebovat znát. Je vhodné si každé štěně označit připravenou šňůrkou nebo si zaznamenat popis štěněte, například barva, nákres tvaru náprsenky, bílé konce tlapek, ocásku a podobně. Označení barevnou šňůrkou nebo mašličkou je praktičtější.

Během porodu je nutné pod fenou a štěňaty udržovat sucho a čisto, tedy měnit podkladový materiál kdykoliv je to potřeba.

Po porodu posledního štěněte se fena zklidní a zpravidla na krátký čas hluboce usne. Někdy se stává, že fena porod na krátký odpočinek jen „přeruší“ a po chvíli hlubokého spánku následuje porod dalších štěňat. Několik dní fena nebude chtít opouštět porodní bednu a nebo vyjde jen na krátké vyvenčení. Dávejte pozor když fena od štěňat vstává a zase si k nim lehá, aby na žádné štěně nešlápla a nebo je nezalehla. Čím početnější vrh, tím je toto riziko větší. Jsou chovatelé, kteří dávají štěňata feně jen na dobu kojení a nejnutnější péče, ale i tak je třeba zajistit, aby fena na štěňata alespoň viděla a nebyla nervózní. Jsou feny, které toto neakceptují a při odebrání štěňat jsou nejisté a snaží se štěňata přenášet. Někdy vypadá hrůzostrašně, když hlavička štěněte zmizí celá v tlamě matky, ale feny jsou velmi opatrné.
Po ukončení porodu nastane klid, vy můžete překontrolovat všechna štěňata a doplnit případně své poznámky o to, zda mají nebo nemají paspárky, tedy „vlčí dráp“ na zadních nohách. Pokud ano, je nutné paspárky co nejdříve, nejlépe během 2-3 dnů odstranit, ale to svěřte do rukou veterináře. Paspárky je možné odstranit i později, ale čím je štěně starší, tím je zákrok náročnější, protože i paspárky rostou. Při jejich odstranění v prvních dnech života jde opravdu o drobný zákrok.

Mějte během celého porodu na paměti, že porod je fyziologická záležitost a zachovejte klid. Fena prvnička bývá nejistá, neví co se bude dít a nestresujte ji tedy ještě vy svojí nervozitou.
I během porodu má mít fena k dispozici neustále vodu na pití. Pokud leží, nabídněte jí občas misku přímo k tlamě. Porod je pro fenu zpravidla velmi vyčerpávající, můžeme jí tedy podpořit přidáním iontového nápoje. Existují speciální veterinární, ale je možné použít i energetický a iontový nápoj pro lidi. Jako podporu k obnově sil můžete feně nabídnout i hodně oslazenou kávu s mlékem.

Pokud si nejste jisti, že fena porodila opravdu všechna štěňata, je lepší požádat o kontrolu veterináře. Neváhejte se zeptat veterináře nebo zkušenějšího chovatele na cokoliv, čím si nejste jisti ohledně porodu a odchovu štěňat.

Vaší milou povinností je také informovat majitele krycího psa, se kterým ale jste pravděpodobně alespoň v občasném kontaktu, protože se většinou zajímá jak prospívá fena a dále i štěňata po jeho psovi.

Nezapomínejte také na nutnou administrativu spojenou s přihlášením vrhu a zápisu štěňat a výběru jmen pro vaše štěňátka.
U fen někdy dochází k pseudograviditě – falešné březosti. V tomto období se mohou zvětšit mléčné žlázy a uvolňuje se pánevní spona a pánevní vazy jako kdyby se fena chystala k porodu. U některých fen nastává i změna chování, fena předstírá, že se chystá k porodu, hrabe a následně pečuje o různé malé předměty, například hračky, jako kdyby to byla štěňata. V některých případech dochází i k tvorbě mléka. V takovém případě většinou stačí na přechodnou dobu razantně snížit množství krmiva a naopak zvýšit fyzickou zátěž. Pokud by toto nestačilo je nutné nechat fenu vyšetřit veterinářem.

Péče o štěňata a fenu po porodu
Po ukončeném porodu dochází k involuci dělohy, odchází zbytky plodových vod, krev a horní vrstvy sliznice dělohy. Zpočátku, asi 14 dní, se feny „čistí“ velmi intenzivně. Výtok postupně slábne až ustává. Úplná involuce dělohy a navrácení k normálu trvá 12 týdnů. Zpočátku je objem očistků poměrně velký a je vhodné fenu omýt vlažnou vodou a vytřít do sucha. V případě, že by očistky měly hnisavou barvu a především zapáchaly je vhodné s poradit s veterinářem. Mohlo by jít o počáteční zánět.

Po porodu nabídneme feně krmení. Některé feny žerou normálně a dokonce i během porodu. Některá fena nechce přijímat krmivo ještě několik dní po porodu, což je nepříjemné. Takové feně se snažíme podávat co nejpestřejší krmivo. Štěňata v prvních dnech pijí relativně málo a fena tedy nemá potřebu zvýšeného příjmu krmiva na produkci mléka. Po prvním týdnu zpravidla nastává zvýšený příjem krmiva, který se stupňuje. Fenu krmíme kvalitně a v dostatečném množství, denní dávku je lépe rozdělit na několik menších během dne. Druh krmiva dostává stejný jako v období těsně před porodem, tedy kvalitní krmení pro březí a kojící feny. Pokud krmíme doma připravovanou stravou, pamatujeme na přídavek minerálních látek, zejména vápníku a fosforu v patřičném poměru, který je velmi důležitý pro zachování dobrého zdravotního stavu feny a pro dostatečnou a kvalitní produkci mléka. Při nedostatku zkušeností je tedy vždy vhodnější kvalitní kompletní granulovaná strava. Podle potřeby je možné přidávat minerální a vitamínové preparáty, nervóznějším fenám se osvědčuje podávat vitaním B12.

Většina fen se první dny nechce vzdalovat z porodní bedny, je tedy vhodné ji alespoň 3 x denně vyvést ven na krátké vyvenčení.

Ze začátku je správné štěňata vážit každý den, vždy v přibližně stejnou dobu, tedy vždy buď nakrmená nebo nenakrmená. Získáme tím přehled, zda štěňata opravdu dobře prospívají a jestli některé nezaostává za svými sourozenci. Zpočátku také každý den prohlížíme bříško, jak zasychá zbytek pupečního provazce. Odpadne zpravidla 2.-3. den. Přestože prvních čtrnáct dní většinou veškerou péči o štěňata obstará fena sama, tedy sežere po nich výkaly a i olizuje loužičky, je nutné v porodní bedně udržovat čisto a sucho. V prvních dnech štěně ještě neumí regulovat svojí teplotu a je odkázáno na teplotu vnějšího prostředí. Při nelibosti hledá tak dlouho až najde předmět jehož teplota je mu příjemná. Udržujeme také stálou teplotu v prostředí, ale tak, aby se fena zbytečně nepřehřívala. Poznáme to na zvýšené frekvenci jejího dechu.

Přikrmování štěňat nebo krmení v případě, že fena nemá mléko
Jestli bude nutné štěňata přikrmovat od prvních dnů záleží na velikosti vrhu, mléčnosti feny a jejím aktuálním zdravotním stavu. K dispozici jsou kvalitní mléka pro štěňata různých značek. Před předpokládaným porodem je vhodné mít připravenou alespoň malou zásobu mléka pro štěňata a také malou kojeneckou lahvičku. Teplota připraveného mléka by měla mít přibližně tělesnou teplotu. Štěňata při krmení neobracíme na záda ani je nedržíme ve svislé poloze, ale vezmeme štěně na ruku a držíme ho jakoby v ležící poloze na bříšku tak, jako když leží u feny. Jinak je zvýšené riziko vdechnutí mléka a následného zánětu plic, který je pro tak malé štěně životu nebezpečný a zpravidla končí úhynem štěněte. Pokud musíme krmit štěňata od prvního dne po narození, je zpočátku interval mezi krmeními 2, maximálně 3 hodiny. Pokud jde pouze o početný vrh, který fena sama nezvládne nakrmit, rozdělíme štěňata na dvě skupiny a vždy jednu dáme na nakrmení feně a druhou krmíme sami. Při dalším krmení štěňata vystřídáme, aby všechna měla možnost se napít od feny a dostávala zejména v prvních dnech mlezivo (počáteční produkce mateřského mléka) s cennými ochrannými protilátkami. Pokud se fena o štěňata nestará a nebo pokud dojde ve vyjímečném případě k úhynu feny a nemáme možnost podložit štěňata pod kojnou fenu, musíme obstarat i vyprazdňování močového a zažívacího aparátu jemnou masáží bříška. Při normálním průběhu porodu i odchovu fena štěněti bříško olizuje a touto masáží podporuje nejen trávení, ale stimuluje i dýchací reflexy. Pokud nebudeme muset štěňata přikrmovat z lahve, je to jen dobře. Mléko spotřebujeme pro štěňata při jejich přechodu na normální krmení a nebo ho můžeme nabídnout v prvních dnech po porodu feně. Reflex spouštění mléka je vyvoláván jednak naplněním mléčné žlázy a také sáním štěňat. Později i drážděním předními tlapkami štěněte, tzv. mléčný krok.

Pokud je vše v pořádku, fena je dostatečně a kvalitně krmena a má dostatek mléka pro všechna štěňata (ověříme právě vážením štěňat) začínáme přikrmovat zpravidla 3 týdny po porodu. V té době je produkce mléka největší a štěňata mají jeho největší spotřebu. Musíme počítat s tím, že jeden, ale i tři dny, se budou štěňata teprve učit přijímat jinou potravu než mateřské mléko. Začínáme zpravidla kašovitou stravou. Je možné uvařit, lépe rozvařit, rýži a přidat mléko pro štěňata nebo namočit a rozmíchat skoro na kaši startovací granulované krmivo pro štěňata velkých plemen. Obojí je vhodné trochu přisladit, nejlépe medem nebo glukózou. Obyčejný cukr (sacharóza) může způsobit u štěňat průjem. Krmíme z úzkých misek, aby do nich štěňata co nejméně šlapala. Prodávají se i speciální kruhové misky pro štěňata s plným středem. Zpočátku třeba namočte do krmení prst a nechte ho štěněti olíznout nebo lehce, ale opravdu jen lehce, přistrčte čumáček ke krmení. Spíš jen přiblížit, aby nedošlo ke vdechnutí. Některé štěně je šikovné a začne hned žrát, někdy trvá několik dní než začne krmení opravdu přijímat. Krmení se štěňatům na začátku předkládá zpravidla 2x denně, protože je ještě převaha příjmu stravy od feny. Postupně přidáváme na četnosti i množství krmiva a podáváme krmivo pestřejší. Štěňata je možné odchovat i výhradně na kompletní granulované krmné směsi. V takovém případě volte opravdu z těch nejkvalitnějších. Někteří chovatelé kromě granulí přidávají i doma připravovanou stravu – maso, především drůbeží, s přílohami (rýže, těstoviny, ovesné vločky) a pokračují po štěněcím mléce i mléčnými výrobky a mlékem kravským nebo kozím. Způsobů krmení je víc, důležité je vždy sledovat, jak námi zvolený způsob a druh krmení štěňatům vyhovuje. Někteří chovatelé zařazují do jídelníčku štěňat maso od začátku přikrmování, někteří později. Lze dávat maso syrové i vařené, ze začátku nakrájené na malé kousky. Pamatujte ale vždy, že s každým novým druhem krmiva seznamujeme štěňata pozvolna. Nikdy neměníme složení krmené dávky rychle, ale nový druh přidáváme po malých dávkách.

Osvědčilo se přidávat:
- nadrobno nakrájené syrové hovězí dršťky
- syrové kuřecí krky, zpočátku lehce roztlučené paličkou na maso a rozkrojené na několik dílů, později, asi od 6. týdne, stačí pouze rozkrojit na 3-4 části
- vařené drůbeží maso, lépe bez kůže (je na štěňata zpravidla tučná)
- tvaroh a různé pribiňáky nebo jogurt
- vařené hovězí maso (nesmí ho být převaha, obsahuje více fosforu)
- po 6. týdnu kosti s velkými klouby na okusování i jako zdroj chrupavek, nejlépe telecí
- nahrubo nastrouhaný nepříliš tučný tvrdý sýr
- vejce vařené natvrdo, pokud budete podávat vejce syrová, raději jen žloutek

Štěňata, která jsou již odstavena od feny krmíme 5x, v noci vynecháme mezi krmeními delší pauzu, mezi denními krmeními je pauza cca 4 hodiny.

Vyzkoušená rada do začátku – každou porci, a to i masitou, je možné přisladit trochou medu, štěňatům bude lépe chutnat.

Od okamžiku, kdy začneme dosud pouze kojená štěňata přikrmovat náhradní stravou musí mít neustále k dispozici čerstvou vodu na pití. Mléko je považováno za pokrm, ne pití.
Po celou dobu odchovu držíme štěňata i fenu v čistotě stejně jako všechny pomůcky a misky na krmení i vodu. Zbylé krmení po štěňatech vždy odstraníme nebo dáme sežrat feně a misky pečlivě vymyjeme. Zbytky starého krmení se rychle kazí a mohou být příčinou zažívacích potíží štěňat. Fenu krmíme stejným druhem krmiva jako štěňata a nedáváme žádné přídavky, které by mohly být pro štěňata problematické, protože některé feny štěňatům vyvrhují potravu, kterou samy sežraly. U štěňat sledujeme jejich ochotu k příjmu krmiva, konzistenci trusu a nadále je alespoň jednou týdně vážíme. Za minimum je považovaná váha, kdy stáří štěněte v týdnech odpovídá kilogramům. Obvyklejší a také příznivější bývá, když štěňata po třetím týdnu přibývají rychleji. V době odběru, tedy v osmém týdnu mívají cca 10 -11 kg.

Odčervení, vakcinace a označení štěňat
Dalším důležitým krokem v životě štěňat je odčervení a očkování. První odčervení je možné již ve 14 dnech, používají se pasty a sirupy proti oblým červům - škrkavkám. Nejznámější a nejpoužívanější je sirup Drontal junior, který se i dobře dávkuje. Následně je vhodné štěňata odčervovat vždy po dvou týdnech. Štěně tedy bude do osmi týdnů, kdy ho může převzít nový majitel, odčervené 3 - 4 x. Při druhém odčervování můžete ještě zopakovat sirup a dále již podávejte tablety s účinností proti oblým i plochým červům (tasemnicím). Vhodné preparáty vám doporučí váš veterinární lékař. Alespoň jednou, lépe dvakrát, odčervěte spolu se štěňaty i fenu a případně ostatní psy v domácnosti, se kterými přijdou štěňata do styku. V některých případech je potřebné štěňata ošetřit i proti parazitujícím prvokům Girardiím, ale o tom se také poradíte se svým veterinářem podle aktuálního stavu štěňat, případně podle parazitologického vyšetření trusu.

Štěňata se očkují poprvé zpravidla v 6. týdnu, ale je možné i dříve. První očkování bývá proti psince, parvoviroze, případně i proti coronaviroze. Další revakcinace je většinou mezi 8.- 9. týdnem a pak ve 12. týdnu. I o tom se poradíte se svým veterinářem. Po první vakcinaci, v 7. týdnu, necháte štěňata označit čipem.

Vývoj štěňat
Štěně je v prvních dnech nejvíce odkázáno na hmat a orientací jsou pro něj doteky. Oči začínají štěňata otvírat mezi 9. až 12. dnem, ale ani po otevření očí štěně dobře nevidí, protože sítnice je plně vyvinutá až v 6 týdnech. Tato doba je také základem pro vývoj chování štěněte.

V 15 až 20 dnech začínají štěňata slyšet, do této doby jsou uši uzavřené a fena ještě neláká štěňata zvukovými podněty, ale postrkuje je čumákem a nebo je nosí. Koncem třetího týdne štěňata začínají opouštět pelech a rozvíjející se smyslové výkony umožňují první hry štěňat. Hra rozhodně není vedlejší nepotřebná činnost. Po třetím týdnu se štěňata dávají do pohybu a ocáskem dávají najevo pocit nelibosti nebo radosti. Začínají se prořezávat zuby a formovat základy sociálního chování. Socializace vyžaduje tedy sociální vazbu, štěňata hledají blízkost osoby, které důvěřují. Mozek je vyvinutý kolem osmého týdne, ale některé mozkové výkony je možné očekávat až ve 3-4 měsících. V prvních týdnech života se přikládá většinou důležitost jen tělesnému vývoji, ale ten duševní je neméně důležitý. Pohyby štěněte směrem k matce a sourozencům jsou v prvních dnech zcela reflexní a ne důsledkem vůle jedince. S postupným osamostatňováním štěňat se mění i chování feny, která už není ke štěňatům tak tolerantní a občas na ně i zavrčí a v jejich přítomnosti se zdržuje zpravidla jen nezbytně nutnou dobu a to i v případě, že od ní štěňata ještě pijí. Chovatelé považují dobu, kdy štěňata vidí, slyší a jsou schopná samostatného pohybu za překonání nejnáročnější péče o vrh a často zabezpečují štěňata pouze po materiální stránce. Pro správný další rozvoj štěňat je ale potřebné, aby chovatel a případně i další členové domácnosti věnovali svůj čas a pozornost celému vrhu a také jednotlivým štěňatům individuálně. Zasahování do jejich denní náplně, různé hry, hlazení, braní do rukou.....je důležité nejen z hlediska vztahu člověka a psa. Fena je zpravidla unavená a potřebuje čas na regeneraci a hodně odpočinku, který jí zajistíme zvláštním ložem, aby mohla v klidu odpočívat, ale přitom neztratila nad štěňaty dohled (pokud o to má zájem). V této době také můžeme přenechat na část dne výchovu štěňat dalšímu psovi , pokud v domácnosti je a je ke štěňatům tolerantní. V ideálním případě by to byl otec štěňat případně jejich straší sourozenci, ale i jiný psí člen domácnosti může být ke štěňatům tolerantní a dokáže štěňata zabavit hrou i je opatrně, ale náležitě, dovede poučit o správném chování. Pokud necháváme malá štěňata hrát s jiným psem než jejich matkou, musí to být vždy pod naším dohledem.

Štěně obvykle přijde do nového prostředí a k novému majiteli v době, kdy socializace ještě není ukončena a pokračování tedy bude na něm. Přesto pamatujte, že základ, který si štěně odnese od chovatele se nedá ničím nahradit. Informujte budoucí majitele vašeho štěňátka o průběhu dosavadního odchovu, především o tom jak, kdy a čím bylo krmeno. I pokud má budoucí majitel v plánu krmit něčím jiným než vy, předejte mu krmení alespoň na několik příštích dnů. Rozhodně to štěněti pomůže při přechodu do nového domova a na jinou stravu. Je vyzkoušené a velmi se osvědčuje dát štěněti na cestu nějakou hračku. Ne novou, ale takovou, se kterou si spolu se sourozenci hrálo u vás. Vůbec nejde o to jestli je krásná a je dobré mu jí dát už na cestu do auta .

Na závěr
Pamatujte, že to co je zde popsáno jsou nejčastější a obvyklé příznaky a projevy feny a štěňat. Někdy se mohou projevy lišit, ale to ještě neznamená, že fena úspěšně nezabřezne, neodchová správně štěňata a ta se nebudou správně vyvíjet. Vždy je potřebný individuální přístup.

V případě každé nejasnosti nečekejte a požádejte o radu a konzultaci zkušenější.

Poslední doporučení – vybírejte pokud možno co nejpečlivěji majitele pro svá štěňátka. Vyvarujte se obchodu se štěňaty přes překupníky. Krom toho, že to nepřipouští řády bude štěně strádat minimálně po dobu než se pro něj najde nový majitel. Toto strádání, i kdyby „jen“ psychické, ho může doživotně poznamenat.

Ať už jste se rozhodli odchovat štěňata irských vlkodavů z jakéhokoliv důvodu, přeji vám hodně úspěchů a hezkých zážitků se štěňátky.

MVDr. Zuzana Málková
Na světe není lepší psychiatr, než štěně, které vám olizuje obličej. Ben Williams