Na podzim 2013 jsme se z několika míst dověděli o pětileté fence vlkodava, která žije už nějaký čas v nevyhovujících podmínkách. Sama na nějaké stavbě a na řetězu, aby neutíkala. Následně se ozvala i její majitelka od které jsme před časem již jednoho psa přijímali.

Jednání se ujala hodná paní z rodiny, Morgi jsme přivezli, byla hubenější, ale v dobré náladě a přátelská. Po krátkém čase jí našli nový domov. Občas měla nějaké zdravotní problémy, hlavně zažívací a nakonec, musela být uspána, měla osteosarkom, což je u vlkodavů, bohužel, častá příčina. Ale život měla krásný. V dubnu 2017 opustila svojí paničku. Bylo to smutné, ale jsme rádi, že odešla v klidu, pohodě, nebyla vystavená dlouhému utrpení a bolesti. A že alespoň druhou polovinu života strávila příjemně s lidmi, kteří jí měli rádi a dobře se o ní starali.

S paničkou se měla vzájemně moc rády, jezdily na výlety, chodily na procházky. To je vidět i na fotkách a v útržcích zprávách, které nám její panička posílala:

...dnes, nevím, jak to dokázala si otevřela vrchní skříňku u linky a vyházela mi všechny hrníčky ( o patro víš jsou pamlsky) ... ale je úžasná, hraje si jako štěně, všechny hračky už rozdrbala, všechny chce líbat a na všechny skáče

Je úžasná. Je strašně hezký, že je furt veselá. I v tomhle malém bytě furt chodí za mnou a kouká,jak si čistím zuby a tak. Akorát jsem jí včera naštvala novým kobercem, to se jí teda vůbec nelíbilo a uražená ležela vedle ... no prostě bezva život se psem.

...někdy jí nechápu, ona má fakt strašně ráda lidi a když projdeme třeba okolo zastávky a vidí tam hodně lidí, tak se dál nehne a chce za nima a když tam nejdeme,tak si prostě lehne a nepohnu s ní. Ona je taková úžasně jiná.