V létě 2011 spolu dvouletý Barry a čtyřletá Mara přišli a po čase spolu také odešli do nového domova. Barry se dostal do záchytných kotců v Mohelnici. Majitel byl známý, ostatně Barry nebyl v záchytných kotcích poprvé. Tentokrát ale měštší úředníci přesvědčili majitele, aby se Barryho vzdal. Opravdu se o něj nestaral, Barry byl vyhublý, hladový a jak se později ukázalo u vážně nemocný. některé fotky ukazují v jakém prostředí Barry byl. Mara je údajně kříženka deerhounda a německého ovčáka, patřila stejnému majiteli. A tak se je podařilo oba získat z prostředí, kde se o ně špatně nebo vůbec nestarali. Na jejich záchraně a získání z nevhodných podmínek má velkou zásluhu paní referentka z městského úřadu. Zatím jsme se ještě nikdy nesetkali s tak citlivým a přitom realistickým jednáním.

Oba si zasloužili a nutně potřebovali správnou péči, vlastního majitele a každý den plnou misku. Oba byli velmi mírní, velmi přátelští a velmi hubení. U nás absolvovali jako každý pes odčervení, očkování, byli ošetřeni proti zevním parazitům a Barrymu jsme vyléčili zánět dásní. A samozřejmě jsme se pravidelným, dostatečným a kvalitním krmením snažili je oba dostat do správné kondice, než odejdou k novému majiteli. Jsme rádi, že mohli jít oba spolu a ještě navíc k člověku, který má pro vlkodavy pochopení, má cit a také zkušenost.

Většina psů, kteří k nám přijdou, má o krmení velký zájem a dohání, co jim chybělo. Barry ale byl opravdový extrém. Tak hladového psa s takovým strachem, aby nepřišel ani o drobeček, jsme snad ještě neviděli. Měl navíc neobvyklý handicap, měl porušený čich, snad proto, že přišel do kontaktu s nějakými chemikáliemi. Bohužel se u nového majitele krátce po převozu ukázal ještě další závažný problém, Barry měl epileptické záchvaty. I u nás byl tak trochu „mimo“, opravdový zájem měl především o krmení. Antiepileptika byla nasazena, ale bohužel po čase nezabírala a Mara, pro svého nového pána Maruna, zůstala u svého laskavého pána spolu s původním domácím vlkodavem.

Barry odešel doo vlkodavího nebe 28.12.2011