Tato organizace nám přiděluje patrona a společníka, skřítka Leprikóna. Je tedy potřebné, abychom si o něm něco řekli a na jeho návštěvu se připravili. On připraven bude. Dobře a na vše, snad trochu osobitě.
Než se tedy za týden sejdeme, abychom si užili dovolenou nejen s našimi psy, ale i s Leprikónem, alespoň pár základních informací o tomto skřítkovi.
Leprikón na tomto obrázku na sebe vzal modernější podobu, nasvědčuje tomu zejména náplň hliněného hrnce.
Leprikón je bytost bájná a nadpřirozená, ale jen do jisté míry. Patří také do čeledi pidilidí a má ve společnosti své pevně dané úkoly. Tím hlavním je spravovat irským vílám taneční botičky. A protože je to v Irsku samá víla a protože tančí téměř nepřetržitě, jsou Leprikóni opravdu vytíženi. I přesto však zvládají vše ostatní, co jim osud připravil – hlídat hrnce plné zlata, občas z nich někomu něco slíbit a také v nepravidelných intervalech děsit pocestné. Leprikóni jsou opravdu velmi zaměstnaní a není proto divu, že bývají vlivem pracovního stresu lehce potměšilí. Toto jsou informace povětšinou známé.
Méně se ví, možná skoro vůbec ne, že Leprikóni v počátečních dobách své existence měli průvodce a společníky se kterými se později civilizačním procesem bytostí bájných rozešli. V současné době je trend toto původní společenství obnovit a považujme si toho, že jsme byli vybráni jako první a jediní, kteří mohou tyto zpřetrhané vazby obnovit. Původním účelem úzkého společenství Leprikón + Irský pes (potažmo vlkodav) bylo zdůraznění optického kontrastu malý skřítek versus velký pes. Zatímco lety někteří na Leprikóny možná pozapomněli, na irského vlkodava jistě ne. I přestože byl původně irský vlkodav vybrán pro svoji velikost, dnes je pro renesanci vztahů volen z jiných důvodů. O irském psovi se ví, že mu stačí se podívat člověku do tváře a pozná, jestli jeho úmysly jsou dobré nebo špatné. Je to vlastnost, kterou by chtěl mít každý. A protože jí nemáme, máme irské vlkodavy. Každý, i Leprikóni, mají bez vlkodavů těžký život.
Letos ( už tuto sobotu) tedy jeden Leprikón přijede mezi nás a bude nás podle svého uvážení provázet po celý týden všude, někdy ovšem nepoznán. Je už ale teď skoro jisté, že s námi půjde na Bezděz. A naprosto jisté je, že bude prověřovat znalosti a dovednosti nejen našich irských psů, ale i nás.
Buďme rádi, že dohled nad tím, zda irskému je vše opravdu irské převzala bytost nad jiné povolaná a že alespoň v tomto týdnu budou převažovat dobré vlastnosti nejen pidilidí.Program setkání je naplánovaný jako vždy - procházky, soutěže, koupání, určitě výlet na Bezděz, večer povídání, kvízy a tombola a to vše upravené a namíchané podle chuti a počasí.
Ale jak to bude doopravdy...... ?
Poznámka závěrem : Kdo se cítí být alespoň trošku vílou, může přivézt botky k opravě.