Samozřejmě můžete žít bez psa, ale nestojí to za to...

Silvestr - riziko pro naše psí kamarády

Konec roku to nejsou jen vánoční svátky plné pohody a konečně trochu víc času na procházky se psem. Jsou to také bujaré oslavy samotného konce roku, v posledních letech čím dál tím více spojované s ohňostroji velkolepými i skromnějšími na domácích zahrádkách.

Školní mládež využívá prázdniny k předhánění se komu se podařilo opatřit větší petardu už od Mikuláše až po Tři krále a někdy i dále. To přináší jistá rizika pro naše psí kamarády. A co je rizikem pro ně je rizikem i pro nás. A rizikům je nejlépe předcházet, pokud možno se jim vůbec nevystavovat, což při dostupnosti „zábavné pyrotechniky“ není snadné.

Většina z nás má to štěstí, že má psa, který se hluku nebojí, ale! Leknout se může každý. Od pořádného leknutí ke zpanikaření je mžik a v případě velkého statného, byť i uvázaného psa může být o problém postaráno. Pes se vytrhne, bude utíkat, my mu nestačíme.....ztratí se, může vběhnout na silnici.....člověku se nechce ani domyslet, co všechno se může stát. Vlastně bohužel musím napsat – stává se. Každoročně je v této době nejeden nešťastný majitel, který přišel tímto způsobem o svého psa. Každoročně se dostávají do útulků tito ztracení psi. A to je ještě ta lepší varianta.

Ale nemusí být hned tak zle, stačí, když se trochu citlivější pejsek bojí. A některý opravdu hodně. Třese se, odmítá vycházet na ulici..... proč by pro něj měly oslavy konce roku a začátku roku nového být spojené se stresem a strachem? Zkusme s tím počítat a dopředu se trochu připravit. Znám psa, který tráví se svým pánem čas kolem silvestrovské půlnoci v kopcích nad městem. Pán si popřeje se slavící rodinou v předstihu a spolu s pejskem odjíždí mimo město, kde se spolu procházejí po stráních a pozorují barevná světélka nad obydlenými oblastmi.

To není špatná oslava příchodu nového roku, ale každý asi pro ni pochopení nemá. Vím hned o několika jiných psech, kterým jejich rodina vyrobí na silvestrovský večer uprostřed domu jakýsi odhlučněný bunkr z matrací a tráví tam Silvestra s ním. To už by bylo možná některým lidem bližší.... Myslím ale, že postačí, když pes přečká toto nepříjemné období ve vaší blízkosti, která mu přidá na pocitu jistoty a bezpečí. Kdy nebudete jeho ani sebe stresovat neustálým uklidňováním a naopak se budete sami tvářit, jako že se přece nic neděje. Ono se opravdu nic neděje, jen někdo prostě nedovede slavit bez rámusu a my, tedy především náš pes, to nějak musíme přečkat. Psa vyvenčíme zvečera, kdy je na ulicích ještě relativní klid, doma necháme hrát rádio nebo televizi, možná trochu hlučněji, než bývá zvykem, aby alespoň trochu tento známý zvuk tlumil rány zvenčí. V krajním případě, když víme z předchozího roku, že pes je opravdu ve velkém stresu, požádáme svého veterináře o nějaký lék na uklidnění při „nejhorší“ noci v roce. Pejsek se zklidní, pravděpodobně největší část noci a někdy i následného dne prospí, což mu jen prospěje.

Přesto bych tuto metodu doporučovala jako krajní.

Na procházkách v tomto období doporučuji i psy jinak poslušné a dobře ovladatelné vodit na vodítku. A ty pejsky, kteří se v tomto období bojí a přesto je nehodláte vzít ani na silvestrovskou noc domů, alespoň dobře venku zabezpečte. Plot, jehož výška je běžně dostačující nemusí stačit pro vystresovaného psa, který se možná bude snažit petardám a rozsvěcujícímu se nebi utéct za každou cenu.

Doufám, že toto upozornění je pro vás zbytečné a že právě váš pes je ten, který se zájmem sleduje různobarevné rachejtle a na původce nepřiměřeného hluku maximálně zaštěká. I takoví psi jsou.