Samozřejmě můžete žít bez psa, ale nestojí to za to...

Harry

Harryho majitelka se na nás napřed obrátila protože si s ním nevěděla rady. Problémem bylo ale dostatečné množství času, které mu nebyla schopná věnovat. Jako malé štěně byl Harry pravděpodobně spíš rozmazlován než vychováván a když narostl a začal mít opravdu sílu a prosazovat se, byl problém. Občasné jednání trvalo skoro celý rok. Nakonec jsme Harryho v červnu 2013 převzali do fondu. Byl to opravdu mohutný pes, který potřeboval důslednost a čas. Se spoustou věcí se Harry seznamoval až v dospělém věku, spoustu situací ho naučila zvládat vlkodaví „vychovatelka“. Například se musel naučit i vzít si z ruky pamlsek. Potřeboval čas, aby se s novým prostředím a novými lidmi seznámil, přístup k němu byl v předchozím čase pravděpodobně velmi různorodý, od příliš benevolentního až po velmi tvrdý. Obojí v něm vyvolávalo chaos. Potřeboval najít pevný bod a člověka, se kterým nejen naváže dobrý vztah, ale ze kterého bude cítit i oporu. Opět se ukázalo, že mít psa rád nestačí.

Harry si následně prošel ještě jedním krátkodobým pobytem než zůstal už natrvalo u zkušeného člena našeho fondu. V začátcích byl rád za klid a společnost mírných vlkodavek  i trpělivý přístup nového majitele. Fenky postupně odešly a zůstal jako jediný pes v rodině. Zklidnil se, je to vyrovnaný, ale ostražitý pes. Má přátelský a ochranitelský vztah k dětem v rodině. Je hezké ho vidět na nadační akci a jsme rádi, že se má dobře.