Jak to bylo na začátku s Terezkou a jejími štěňaty píšeme zde – Beránci.

Získat Terezku i psa (Joe), se kterým měla štěňata Beránky, bylo velmi obtížné, ale nechat ji na místě nepřicházelo v úvahu. Absolvovali jsme spoustu jednání na kompetentních úřadech, dodali argumenty i důkazy, že opravdu došlo a dochází k týrání. Podařilo se prosadit návrh na odebrání feny, matky štěňat „Beránků“.  Byla úředně odebrána a svěřena do náhradní péče Nadačnímu fondu Irský vlkodav.  

Je nejen neetické a nemorální, ale také nezákonné, chovatelsky využívat psy a feny před dosažením jejich fyzické a psychické zralosti. Proto jsou vlkodavové v chovu používáni zpravidla ještě později než určují chovatelské normativy (Zápisní řád WDK). Reprodukce mladších zvířat se oprávněně nazývá týrání chovem. Pokud jde ještě navíc o jedince držené v nevyhovujících podmínkách, není jim poskytována dostatečná péče a  nejsou krmeni kvalitní stravou v odpovídajícím množství, dochází k oslabení jejich zdraví, konstituce, imunitního systému a jsou ohroženi pokud ne bezprostředně na životě, tedy rozhodně je ohrožena délka a kvalita jejich života, což je týrání. To byl případ Terezky a projevilo se to na fatálně na jejím zdraví a následně na životě.

Fena jako nedospělá odchovala vrh štěňat, dle dostupných informací 11 a následně byla 4 měsíce po porodu opakovaně nakryta. Její nedostatečný vývin, nevyhovující umístění, nedostatečná výživa a péče se pochopitelně odrazily na jejím celkovém zdravotním stavu. Po krátkém čase po převzetí jsme zjistili (na základě klinických příznaků, laboratorním vyšetřením a opakovanou sonografií břišní dutiny), že fena má zánět dělohy. Tereza musela po týdnu u nás podstoupit operaci.  Pravděpodobně šlo o následek uhynulých a špatně se vstřebávajících plodů po druhém nakrytí. Zpočátku se zdálo, že rekonvalescence bude úspěšná, ale bohužel, přestala přijímat potravu a pak i pít a veškeré snažení doplňovat tekutiny i výživu infuzemi selhalo...

Terezka si užila něco málo přes dva měsíce hezkého života s lidmi, kteří jí měli rádi a kteří se o ní starali. Setkala se ještě s některými svými štěňaty. Přestože se její zdravotní stav přechodně zlepšil, poškození některých životně důležitých orgánů bylo natolik závažné, že i přes veškerou cílenou a podpůrnou terapii 17.7.2012 uhynula.

Irský vlkodav je gigantické plemeno, podle toho má nároky na růst a vývoj. Je to také plemeno poměrně krátkověké. Aby byl život psů tohoto plemene kvalitní, musí tomu odpovídat strava, péče a podmínky chovu. Z tohoto důvodu jsou chovatelské podmínky pro chov irských vlkodavů v Čechách (WDK) upraveny na zařazení do chovu u feny nejdříve ve 24 měsících a psa v 18 měsících. Zařazením do chovu se rozumí nejdříve možné krytí a připuštení, nikoli porod feny.